Zkoušky

16. 10. 2010 jsme se za deštivého a chladného počasí vydaly na další zkoušky, tentokrát lesní. Přihlášeno bylo 12 psů, všichni krom nás v držení myslivců a s praxí, takže jsem se necítila zrovna na velké úspěchy. Přesto si Apple vedla velmi dobře a i když by bylo ještě hodně na čem pracovat ( podle komise zejména na tom, aby to panička psovi nekazila :-)), obstály jsme v první ceně. Plná polovina psů zkoušky neudělala a tak jsem na tento výkon moc pyšná :-)

Velikánskou radost mi dnes navodil katalog Klubu chovatelů teriérů. Po otevření jsem zjistila že Apple vyhrála Nejlepší fenu JRT kategorie lovecký výkon pro rok 2009. Celkově je v plemeni JRT druhá, protože jí porazil jen jediný pes.

29.11. složila Apple zkoušky ZOP na Chrudimském cvičáku. Obstála na výbornou - 95 bodů a podělila se s kníračem o třetí místo.

24.10. jsme se vydaly do Moravského krasu otestovat, jak jsme posledních několik měsíců natrénovaly na nám zatím zcela neznámé disciplíny.

Musím přiznat, že mi bylo jako bych znovu stála před maturitní komisí. Mezi myslivci  a zkušenými vůdci jsme byly jednoznačně exoti. Na šoulání a střelbě jsme vzbudily první respekt a tak ze mě tréma začala opadávat. Po pár desítkách metrů stopování na barvě, když jsem z komise co šla za námi zaslechla šepot: fíííííhaaaa, chlapi koukejte na ně!!! sem se uklidnila a stopovalo se nám opravdu skvěle, i když přes stopu v noci drandili divočáci. Po jejich stopě jsme jedinkrát zaváhaly, ale pak už to bylo dokonalé až do konce. Rozhodčí nás moc pochválili a vyzdvihli naší skvělou spolupráci a vzájemnou důvěru a nechali Apple poprvé v životě se seznámit se zastřeleným divočákem. Další disciplínou bylo nahánění a po počátečním vybíhání se Apple ponořila do lesa na takovou dobu, že myslivci jásali a já si jen v duchu říkala, jestli nemám brečet, že se ztratila. V předpisovou dobu přiběhla a mohly jsme pokročit k poslední těžké disciplíně - odložení na 5 minut z dohledu vůdce. Apple to zvládla bez pohnutí a vodění v porostu už byla hračka. Celkově jsme ze dvou disciplín měly plný počet bodů - 4 a na třech disciplínách jsme měly jen o bod míň, než je maximum - 3 body. Jednotlivé disciplíny tedy byly na umístění v první ceně, ale v celkovém součtu po vynásobení koeficienty jsme na 100 bodů nedosáhly o pouhé 2 body. Jsem na tento výkon moc pyšná, bylo to opravdu skvělé završení několikaměsíční práce.

Musím taky napsat, že myslivci, vůdci a hlavně komise mi se vším pomohli, poradili, v lesích nás neztratili a byla s nimi legrace. A gulášek měli tedy opravdu neuvěřitelně dobrý

Takže všem, kdo nám pomáhali moc děkujeme: našemu chovateli Robertovi, který mi radil, Karlovi Břízovi, a mému taťkovi, kteří nám pomáhal s nácviken na střelbu a manželovi Vítkovi, který to všechno s námi přežije a který odpálil tolik petard, že má na dosmrti výmluvu, že neslyšel co mu říkám.